SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ

Ve zkrácené verzi účtu

Ke dni 31.8.2009 byla na webové stránky Českého statistického úřadu vložena zkrácená verze satelitního účtu neziskových institucí za rok 2007, která obsahuje imputovanou hodnotu dobrovolnické práce. Společně s rokem 2007 došlo k částečné revizi údajů za roky 2005 a 2006. Uvedená revize spočívala zejména ve zpřesnění a zkvalitnění metody výpočtu ukazatelů SÚNI. V roce 2007 došlo k zahrnutí veřejných výzkumných institucí do SÚNI(zejména S.13). Toto zařazení jednotek do neziskového sektoru odráží skutečnou změnu statutu těchto jednotek. Významnou změnou mezi rokem 2007 a 2006 je také zvýšení hodnoty dobrovolné práce, která meziročně vzrostla téměř o 80%, (viz. Tab.č.3 součást popisu).

  Úvod

Požadavek na vytvoření satelitního účtu neziskových institucí se objevil již v průběhu 90. let minulého století. Statistické oddělení Organizace spojených národů pracovalo společně s Center for Civil Society Studies na Johns Hopkins University a s odborníky, mezinárodními organizacemi a statistickými úřady z celého světa na vylepšení metodiky statistického sledování neziskových institucí. V  prosinci roku 2003 publikovalo Statistické oddělení oficiální Příručku o neziskových institucích v systému národních účtů. Tato Příručka je metodickým návodem pro vytvoření satelitního účtu neziskových institucí v rámci existujícího systému národních účtů; zároveň je třeba ji brát jako doporučení národním statistickým úřadům pro zvýšení vypovídací schopnosti statistického sledování neziskových institucí. Před svým vydáním byla Příručka podrobena testování ve vybraných jedenácti zemích a prezentována na mnoha mezinárodních fórech a konferencích. Prvních sedm států světa (Austrálie, Belgie, Francie, Itálie, Izrael, Kanada a USA) již začalo se zaváděním Příručky do praxe.

1. METODOLOGIE

1.1 Současná situace ve sledování neziskového sektoru

Neziskový sektor zahrnuje všechny neziskové instituce, které podle ESA 95 mohou být zahrnuty v různých institucionálních sektorech národního hospodářství podle toho, jakému sektoru slouží. Za neziskovou instituci je považována jednotka vytvořená za účelem výroby výrobků a služeb, ale zároveň její status nedovoluje, aby tato produkce byla pro jednotky, které jí založily, řídí nebo financují, zdrojem příjmů, zisku nebo finančních výnosů.

Tabulka 1: Neziskové instituce v systému národních účtů

Typ institucionální jednotky	Institucionální sektory v systému národních účtů
	Sektor nefinančních podniků	Sektor finančních institucí	Sektor vládních institucí	Sektor domácností	Sektor NISD
Podniky (C) Vládní instituce (G) Domácnosti (H) Neziskové instituce (N)	C1 N1	C2 N2	G N3	H N4	N5

Pozn.: zkratky jsou převzaty z anglické terminologie podle Příručky o neziskových institucích v systému národních účtů

Neziskové instituce sloužící domácnostem (NISD) vytvářejí samostatný institucionální sektor S.15. Ostatní neziskové instituce, resp. údaje za ně, vstupují jako jeden ze zdrojů do souhrnu za jednotlivé sektory a po provedení metodických úprav je již nelze z konečných údajů vyčlenit. Systém národních účtů nevytváří souhrnnou informaci za všechny neziskové instituce, poskytuje údaje pouze za neziskové instituce ze sektoru 15.

Neziskové instituce, které poskytují služby podnikatelským subjektům, které je založily, jsou zatříděny do odpovídajícího institucionálního sektoru (tj. do sektoru nefinančních podniků  S.11 – N₁ nebo do sektoru finančních institucí S.12 – N₂; považují se za tržní výrobce..

Neziskové instituce, které se zabývají výrobou a poskytováním nefinančních služeb převážně domácnostem a jejichž  provozní náklady jsou z více než 50 % hrazeny  tržbami z prodeje výrobků a služeb, se považují za tržní výrobce a  zařazují se do sektoru nefinančních podniků (S.11 – N₁). Jedná se o ekonomické subjekty mající tyto právní formy: obecně prospěšné společnosti (např. soukromé školy), občanská sdružení, komory (s výjimkou profesních) a zájmová sdružení právnických osob.

Neziskové instituce, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním anebo pomocnými finančními činnostmi nebo které poskytují služby finančním institucím a jejichž  provozní náklady jsou z více než 50 % hrazeny tržbami z prodeje služeb, se považují za tržní výrobce a  zařazují se do sektoru finančních institucí (S.12 – N₂).

Neziskové instituce, jejichž provozní náklady (výroba a poskytování služeb) jsou z více než 50 % financovány a kontrolovány vládními institucemi (mají netržní charakter), se zařazují do sektoru vládních institucí (S.13 – N₃) a považují se za netržní výrobce. Patří sem veřejné vysoké školy.

Neziskové instituce, jejichž provozní náklady (výroba a poskytování služeb) jsou z více než 50 % financovány a kontrolovány domácnostmi, se zařazují do sektoru neziskových institucí poskytujících služby domácnostem (S.15 – N₅) a považují se za netržní výrobce.

V roce 2004 byl poprvé proveden test na 50 % kritérium u těch právnických osob, které nejsou vyloženě stanoveny jako neziskové instituce sloužící domácnostem podle ESA 95, odst. 2.88. Zkoumaly se ty neziskové instituce, které byly v posledních třech letech (2001 až 2003) zařazeny do statistického zpracování a které poskytly data. Podle metodického pokynu doporučeného Evropským systémem účtů (ESA 95) se propočetlo procento krytí nákladů na výrobu tržbami. Pakliže dlouhodobě přesáhlo hranici 50 %, byly instituce zařazené do S.15 přeřazeny do S.11. Pokud naopak instituce z S.11 nepřesáhly onu hranici 50 %, byly přeřazeny do S.15.

Pro neziskové instituce je typické, že zaměstnávají vedle běžných pracovníků také dobrovolné pracovníky, kteří si za odvedenou práci nenárokují žádnou mzdu. ČSÚ zjišťuje počet dobrovolníků a počet jimi odpracovaných hodin, avšak hodnota jejich práce dosud nevstupuje v národních účtech do celkové produkce a hrubé přidané hodnoty, které jsou v důsledku toho nižší, než je tomu ve skutečnosti. Nad problematikou oceňování dobrovolnické práce se v roce 2004 uskutečnilo jednání organizované Ministerstvem pro místní rozvoj, jehož závěrem byl návrh na vytvoření pracovní skupiny, která by se zabývala zpracováním Metodiky k oceňování a prokazování neplacené dobrovolné práce, jež by se jednotně využívala všemi institucemi. Poprvé byla dobrovolnická práce zahrnuta v satelitním účtu za neziskové instituce pro rok 2004.

1.2 Co přináší satelitní účet nového?

Oproti dosavadnímu způsobu sledování statistických údajů o neziskových institucích přináší satelitní účet čtyři novinky:

(1) Metodika satelitního účtu a v jejím rámci definice neziskových institucí umožňuje rozšířit sledování výsledků činnosti za neziskový sektor o neziskové instituce doposud zařazené v jiných institucionálních sektorech a jejich následné sjednocení na jednom účtu. Definicí neziskových institucí se budeme podrobněji věnovat dále.

(2) Satelitní účet zavádí pro třídění činností vykonávaných neziskovými institucemi novou klasifikaci (Mezinárodní klasifikaci neziskových organizací – ICNPO), která je oproti v současné době používané Odvětvové klasifikaci ekonomických činností podrobnější a vhodněji strukturovaná. Také klasifikací neziskových institucí se budeme zabývat dále.

(3) Satelitní účet rozšiřuje sledování ukazatelů o další dvě kategorie, které prohlubují (zkvalitňují) propočet podílu neziskových institucí na hrubém domácím produktu (zvyšují podíl neziskových institucí na vytvořeném hrubém domácím produktu):

a) Imputovaná hodnota práce dobrovolníků. Práce dobrovolníků se významným způsobem podílí na provozu mnoha neziskových institucí. Příručka definuje dobrovolnou práci jako „práci bez peněžní odměny nebo právních závazků, poskytnutou osobám žijícím mimo dobrovolníkovu vlastní domácnost“. Příručka zároveň doporučuje ocenit pracovní vstup dobrovolníků průměrnou hrubou mzdou v příslušné kategorii komunitních a sociálních služeb. Jedná se tedy o náhradní vyjádření mezd, které jsou vypláceny ve skutečných zaměstnáních, do kterých jsou dobrovolníci zapojeni.

b) Netržní produkce tržních neziskových institucí. Tržní neziskové instituce, na rozdíl od jiných tržních výrobců, obvykle mívají podstatnou netržní produkci, která není v jejich tržních příjmech podchycena. Příručka tedy doporučuje provést ocenění netržní produkce tržních neziskových institucí na základě provozních nákladů a zařadit dodatečnou hodnotu této produkce do účtů.

(4) Satelitní účet rozšiřuje sledování údajů o neziskových institucích o další ukazatele, které nevycházejí z národních účtů. Jedná se jak o strukturální ukazatele (počet subjektů, zaměstnanců, dobrovolníků, členů, členství), tak o ukazatele výkonu (počet návštěvníků muzea, počet vystudovaných žáků gymnázia, atd.). Všechny tyto ukazatele jsou součástí úplné a rozšířené verze satelitního účtu.

1.3 Definice neziskových institucí

Příručka používá pro potřeby statistického sledování neziskových institucí přeformulovanou tzv. strukturálně-operacionální definici neziskových institucí. Tato definice se liší od přetrvávajícího vymezení institucionálních sektorů, jež vychází ze systému národních účtů. Neziskový sektor podle této definice sestává z ekonomických jednotek, které jsou:

a) organizacemi, tzn., že mají určitou institucionalitu, jsou právními subjekty s určitým stupněm vnitřní organizační struktury,

b) neziskové nebo zisk nerozdělující, tzn., že vzniklé přebytky jsou využity na hlavní činnost, pro kterou byla nezisková instituce založena,

c) institucionálně odděleny od vládních institucí, tzn., že nejsou součástí vládního aparátu ani pověřeny výkonem státní moci,

d) samosprávné, tzn., že jsou schopny řídit svou činnost a vytvářet si organizační strukturu,

e) nepovinné, tzn., že jejich vznik, činnost a členství v nich je založeno na dobrovolné bázi.

Podle strukturálně-operacionální definice stanovila pracovní skupina pro vytvoření satelitního účtu neziskových institucí definici neziskového sektoru jako souhrn následujících právních forem:

• Nadace
• Nadační fond
• Obecně prospěšná společnost
• Vysoká škola (veřejná)
• Politická strana, politické hnutí
• Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj. vč. odborových organizací)
• Organizační složky sdružení
• Stavovská organizace - profesní komora
• Komora (kromě profesních komor)
• Zájmové sdružení právnických osob
• Církevní organizace (církve a náboženské společnosti včetně církevních právnických osob; předškolní a školská zařízení, základní školy, střední školy, zdravotnická zařízení zřízená církví nebo náboženskou společností)
• Honební společenstvo
• Veřejná výzkumná instituce
• Mezinárodní organizace a sdružení

Definování neziskových institucí předcházelo několik diskusí a šetření včetně konference pro okruh odborníků pro oblast neziskového sektoru uskutečněné v roce 2004 v Brně pod záštitou Centra pro výzkum neziskového sektoru.

Při snaze o vymezení neziskových institucí podle strukturálně-operacionální definice pro potřeby satelitního účtu byly diskutovány tyto oblasti:

• Obecně prospěšné společnosti se státním a komunálním vlastnictvím budou od roku 2004 plošně sledovány, splňují-li jiná kritéria pro zařazení do sektoru neziskových institucí než podle zakladatele, zejména způsob úhrad provozních nákladů a způsob jejich kontroly. OPS jsou od roku 2004 zařazeny do sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem (S.15) a do sektoru nefinančních podniků (S.11) budou přeřazeny pouze podle kritéria ESA 95.
• Veřejné vysoké školy jsou pro zařazení rozporuplné z toho důvodu, že jejich vznik i zánik musí být proveden zákonem. Avšak důležitější je, že splňují kritérium samostatnosti, tj. mají vlastní řízení.
• O zařazení právní formy 921 (Mezinárodní organizace a sdružení) se rozhodlo na základě výsledků získaných z jednorázového zjišťování dotazníkem MO 2006 v roce 2006. Cílem tohoto šetření bylo získání informací o vykonávané činnosti, způsobu vedení účetnictví, hospodaření mezinárodních organizací a především aktualizování souboru mezinárodních organizací a sdružení v Registru ekonomických subjektů.
• Pro monitorování aktivity a vykonávané činnosti organizačních jednotek sdružení proběhlo v roce 2006 jednorázové šetření dotazníkem RES-OJS 2006. Na základě výsledků tohoto šetření byl aktualizován Registr ekonomických subjektů.
• Příručka vybízí ke sledování organizovaných seskupení lidí, která nemají formální charakter, existují jen na základě smlouvy. U nás se vyskytují v podobě sdružení bez právní subjektivity (občanský zákoník), avšak nejsou evidovány. Proto jsou údaje o nich nezachytitelné. Dále nejsou zahrnuty organizace typu obchodních společností (a.s., s.r.o, družstva – tedy i bytová), i když nebyly založeny za účelem podnikání a nejsou sledovány ani nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, pokud jsou akciovými společnostmi nebo společnostmi s ručením omezeným, neboť nelze zjistit, zda nerozdělují zisk.

1.4 Klasifikace používané v satelitním účtu

Systém národních účtů používá k identifikování oborů působení Odvětvovou klasifikace ekonomických činností (OKEČ), která je však pro potřeby neziskových institucí málo podrobná. Oproti tomu Klasifikace služeb neziskových institucí sloužících domácnostem podle účelu (CZ-COPNI), kterou Český statistický úřad přijal opatřením z roku 2000, dosud nebyla do Registru ekonomických subjektů zavedena, a tak nebyla pro publikování údajů použita. Klasifikace CZ-COPNI je navíc určena pro sledování účelu, na který byly vydány prostředky pouze ekonomickými subjekty zařazenými do institucionálního sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem. Ve snaze pokrýt všechny neziskové instituce vymezené podle strukturálně-operacionální definice byla ve spolupráci s odborem obecné metodiky a odborem statistických registrů vydána rozšířená verze klasifikace CZ-COPNI s účinností od 1.9.2006. Atribut „COPNI“ byl v roce 2006 zařazen do věty v Registru ekonomických subjektů. V průběhu roku 2007 se předpokládá okódování neziskových organizací pomocí klasifikace CZ-COPNI v Registru ekonomických subjektů.

Příručka doporučuje používat pro sledování neziskových institucí Mezinárodní klasifikací neziskových organizací (ICNPO). Tato zcela nová klasifikace byla vytvořena v průběhu 90. let minulého století v rámci Mezinárodního srovnávacího projektu neziskových organizací, který organizovalo Center for Civil Society Studies na Johns Hopkins University a kterého se zúčastnilo 40 zemí z celého světa. Klasifikace ICNPO vznikla rozšířením klasifikace ISIC rev. 3 (česká verze je OKEČ), je tedy určena pro sledování činností vykonávaných neziskovými institucemi vymezenými podle strukturálně-operacionální definice. Klasifikace ICNPO obsahuje 12 hlavních skupin a 29 podskupin. Její použití se jeví jako důležité především kvůli mezinárodnímu srovnávání, konkrétní zařazení jednotlivých ekonomických subjektů bude pravděpodobně provedeno na základě zatřídění podle klasifikací OKEČ a CZ-COPNI. Srovnání všech tří zmíněných klasifikací zobrazuje následující tabulka.

Tabulka 2: Srovnání klasifikací OKEČ, CZ-COPNI a ICNPO

OKEČ^1)	CZ-COPNI	ICNPO
92 Rekreační, kulturní a sportovní činnost 01.5 Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti 75.2 Činnosti pro společnost jako celek	03 Rekreace, sport a kultura	1  Kultura, sport a volný čas
80   Vzdělávání  73   Výzkum a vývoj	04 Vzdělávání	2  Vzdělávání a výzkum
85.1 Zdravotní péče	02 Zdravotnictví	3  Zdraví
85.3 Sociální péče	05 Sociální péče	4  Sociální služby
	08 Ochrana životního prostředí	5  Životní prostředí
70.2 Pronájem vlastních nemovitostí	01 Bydlení	6  Rozvoj a bydlení
91    Činnost společenských organizací (odbory, politické strany, církve a profesní spolky)		8  Filantropie a dobrovolnictví
		9  Mezinárodní aktivity
	06 Náboženství	10 Náboženství
	07 Politické strany, odborové a profesní organizace	7   Ochrana práv a obhajoba zájmů, politika
		11 Hospodářská a profesní sdružení, odbory
93   Ostatní osobní služby	09 Služby jinde neuvedené	12 Činnosti jinde neuvedené

1) pouze nejpočetněji zastoupené OKEČ

2. TABULKY SATELITNÍHO ÚČTU

Satelitní účet tvoří neziskové instituce z institucionálních sektorů S.11, S.12, S.13 a S.15. Za každý sektor byla vypracována samostatná tabulka, do které byla zanesena zdrojová data a veškeré úpravy. Úpravy u S.11, S.12 a S.13 však nejsou provedeny ve stejném rozsahu jako při sestavování národních účtů, neboť podíl neziskových institucí na celkovém objemu všech jednotek v institucionálních sektorech je velice nízký. Proto můžeme předpokládat, že prováděné korekce se týkají převážně „čistých“ nefinančních podniků, finančních a vládních institucí. Po všech úpravách byly výsledné hodnoty za jednotlivé sektory zaneseny do sumárních tabulek.

Tabulky obsahují údaje za roky 2002, 2003, 2004, 2005 a 2006; finanční ukazatele jsou v milionech Kč. Členění je podle institucionálních sektorů, některé tabulky podle klasifikace OKEČ.

2.1 Zdrojová data

2.1.1 Nefinanční podniky (S.11) a Finanční instituce (S.12)

Použitím dat ze zpracování statistických výkazů (NI 1-01 (a)) byly naplněny tabulky sektorových účtů za všechny neziskové instituce spadající do sektorů 11 a 12 a jako zdroj byly tyto tabulky předány do systému sektorových účtů pro sektory 11 a 12. Satelitní účet však nevyžaduje všechny, ale pouze vybrané právní formy. Proto byly vytvořeny dvě nové tabulky v členění podle právních forem (nikoli podle OKEČ jako je tomu v systému národních účtů)), z nichž lze provést potřebný výběr. Tabulky obsahují celou sekvenci účtů, tj. od účtů produkce až po konečnou rozvahu.

Pomocné finanční instituce ze S.12 jsou poměrně stabilní a nepříliš významnou skupinou neziskových institucí. Metodické korekce jsou zde proto téměř nulové.

2.1.2 Vládní instituce (S.13)

Použitím dat z účetních výkazů a naplněním některých položek údaji ze statistických výkazů (NI 1-01 (b)) byla sestavena tabulka sektorových účtů za všechny neziskové instituce (kterými jsou v tomto případě pouze veřejné vysoké školy) spadající do sektoru 13 a jako zdroj byla tato tabulka předána do systému sektorových účtů za celý sektor 13. Tabulka neobsahuje metodické korekce používané v odvětvových národních účtech, veškerá produkce veřejných vysokých škol je zahrnuta v ekonomické činnosti vysoké školství, neuvažují se další činnosti, které tyto instituce mohou provozovat (např. stravování, ubytování, věda a výzkum).

2.1.3 Neziskové instituce sloužící domácnostem (S.15)

Zdrojovými daty jsou údaje ze zpracování statistických výkazů NI 1-01 (a) a NI 1-01 (b). Do satelitního účtu neziskových institucí byla převzata konečná sestava účtů za S.15, která byla publikována v rámci celého systému národních účtů. Jsou zde tedy zahrnuty veškeré metodické korekce a úpravy na pokrytí ekonomiky, včetně vybilancování se všemi sektory národního hospodářství.

Přírůstek produkce za rok 2005 v S.15 oproti předchozímu roku vyplývá ze zvýšení imputované hodnoty dobrovolnické práce (dále viz bod 2.3 Imputovaná hodnota dobrovolnické práce).

2.2 Metodické úpravy a úpravy na úplnost pokrytí

S celým národním hospodářstvím je bilancována pouze sestava účtů za NISD. Jelikož se bilanční proces provádí za celé sektory S.11, S.12, S.13, S.14 a S.15, nelze odhadnout podíl neziskových institucí (kromě těch v S.15) na bilancování vzhledem k jejich malému objemu. Každá instituce má nějaký majetek a platí pracovní sílu, proto se i na neziskové instituce musí vztahovat tyto korekce: spotřeba fixního kapitálu, naturální mzdy, cestovné a imputované sociální příspěvky zaměstnavatelů.

2.2.1 Spotřeba fixního kapitálu

Spotřeba fixního kapitálu je v současné době odhadována pro všechny sektory v členění podle odvětví a druhu majetku. Používány jsou dvě metody; tyto metody mají různé předpoklady a jsou vybírány podle své vhodnosti:

1.   metoda kvantitativní pro obydlí a ostatní stavby (silnice, dálnice, železnice)

Roční spotřeba fixního kapitálu je počítána podle institucionálních sektorů jako podíl průměrného stavu kapitálu v hrubých reprodukčních cenách a průměrné životnosti dané skupiny bytů.

2.   metoda trvalé inventarizace (PIM) pro nebytové budovy, stroje, dopravní prostředky a software

Tato metoda spočívá v přímém odhadu stavu hrubého kapitálu a spotřeby fixního kapitálu ve stálých i běžných cenách. Spotřeba fixního kapitálu je na ČSÚ odhadována pouze lineárně, avšak na úrovni třímístných odvětví podle jednotlivých subsektorů.

2.2.2 Naturální mzdy

Naturální mzdy (rozlišujeme 11 typů) jsou odhadovány na základě údajů z účetních výkazů a statistických šetření u podniků a šetření Úplných nákladů práce (ÚNP). Část naturální mzdy je v účetnictví zahrnuta do provozních  nebo do sociálních nákladů, avšak podle ESA 95 by tyto položky měly být součástí D.11 (mzdy a platy). Jedná se o příspěvek na stravování, příspěvky ze sociálního fondu na rekreaci, sport apod., výdaje na ošacení, ostatní  náklady na zabezpečení zaměstnanců a příspěvek na bydlení (50%, zbytek je v P.1). Tyto sociální náklady zjišťované v podnikové statistice porovnáváme s výší výdajů na část naturální mzdy zjištěné šetřením ÚNP. V případě, že údaje z ÚNP jsou vyšší než sociální náklady, mzdy se o tento rozdíl zvyšují a mezispotřeba (P.2) se snižuje. V opačném případě se snižují mzdy a zvyšuje se mezispotřeba.

 Do kategorie úprav zajišťujících úplnost zachycení je zahrnuta pouze ta část naturálních mezd, která není zachycena v podnikovém účetnictví, avšak je v šetření ÚNP. Jedná se o naturální mzdy spojené s používáním služebních vozů pro soukromou potřebu, strava a ubytování poskytované zdarma nebo za sníženou cenu zaměstnancům hotelů, závodních jídelen a zemědělství.

2.2.3 Imputované sociální příspěvky (D.122)

Odhad imputovaných sociálních příspěvků zaměstnavatelů vychází z údajů podnikového statistického výkaznictví, kde je součástí položky zákonné sociální a zdravotní pojištění. V rámci metodických úprav je tato položka vyčleněna ve výši, která odpovídá údajům získaným z šetření ÚNP. To zahrnuje dvě položky - vyrovnání za dobu nemoci placené zaměstnavatelem (objem mezd vyplacených zaměstnavatelem v prvních dnech nemoci) a ostatní sociální dávky hrazené zaměstnavatelem (např. dávky při narození, úmrtí rodinného příslušníka, v mateřství, při odchodu do důchodu a podobně).

2.2.4 Cestovné

Úpravou ze zdrojových dat se vymezují náklady neziskových institucí na cestovné svých zaměstnanců a určitá část (30%) se zařazuje  do naturálních mezd, neboť se jedná o náhradu zaměstnancům (položka D.1).

2.3 Imputovaná hodnota dobrovolnické práce

Pracovní skupina pro zavádění satelitního účtu neziskových institucí v ČR uspořádala v prosinci 2005 seminář k problematice oceňování dobrovolnické práce. Po vyslechnutí různých názorů a návrhů se rozhodla přijmout metodu ocenění pomocí mediánu stanoveného podle výsledků z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), které provádí pracoviště statistické služby Ministerstva práce a sociálních věcí za nepodnikatelskou sféru podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.

Pro rok 2006 hodnota mediánu podle ISPV dosahovala 120,19 Kč/hod, oproti roku 2005 se zvýšila o necelých 7 Kč/hod. Tímto mediánem byl vynásoben počet hodin odpracovaných dobrovolníky, který Český statistický úřad získal ze statistických šetření výkazy NI 1-01(a) a NI 1-01(b).

Tabulka 3: Ocenění dobrovolnické práce

Institucionální sektor	Počet dobrovolníků			Počet hodin odpracovaných dobrovolníky			Oceněná dobrovolnická práce (mil.Kč)
Rok	2005	2006	2007	2005	2006	2007	2005	2006	2007
S.11	1 071	901	2 778	168 872	233 680	288 483	19	28	37
S.12	0	0	0	0	0	0	0	0	0
S.13	49	0	84	300	0	867	0	0	0
S.15	838 947	871 020	1 212 501	62 819 667	48 650 387	82 937 006	7 126	5 846	10 521
CELKEM	840 067	871 921	1 215 363	62 988 839	48 884 067	83 226 356	7 145	5 874	10 558

Oceněná dobrovolnická práce vstupuje do satelitního účtu neziskových institucí jako součást položky Mzdy a platy naturální (D.11n). Navýšení položky D.11n se promítne do změny celkových náhrad zaměstnancům (D.1) a do bilančních položek (provozní přebytek, disponibilní důchod, čisté úspory, čisté půjčky a jiné). U S.15 se navíc navýší netržní produkce (P.132), která se počítá nákladovým způsobem. Hodnota mediánu pro ocenění dobrovolné práce byla v roce 2007 126,86 Kč/hod.

2.4 Tabulky

Údaje v tabulkách z let 2002, 2003, 2004, 2005,2006 a 2007 jsou v běžných cenách; částky jsou v milionech Kč. Struktura se co nejvíce přibližuje struktuře uvedené v příručce. Hodnoty jsou již po veškerých úpravách popsaných výše.

Tabulky I.1 až I.9: Agregace neziskového sektoru

- zobrazují zkrácenou verzi satelitního účtu – sestavu účtů od účtu výroby po finanční účet. Uvedeny jsou pouze hlavní položky. Tabulka I.9 vyjadřuje počty pracovníků a náhrady za jejich práci. Vyplněny jsou pouze údaje, které jsou v současnosti dostupné. Ve sloupcích jsou hodnoty za neziskové instituce celkem a v rozdělení podle  jednotlivých institucionálních sektorů.

Tabulky II.1 a II.2

- ukazují položky výdajů a výnosů za neziskový sektor.

Tabulka II.3

- vykazuje přijaté a poskytnuté transfery za neziskový sektor.

Tabulky II.3a a II.3b

- vykazují detailnější pohled pouze pro S.15, který je bilancován, od jakého sektoru byly transfery přijaty a jakému sektoru byly transfery poskytnuty.

Tabulky IV.1a, IV.1b a IV.1c

- zachycují hlavní položky: produkci, přidanou hodnotu a počet zaměstnanců (přepočtený počet) v členění podle odvětví a typu instituce. Odvětví jsou v členění na sekce. Pouze nejvýznamnější sekce jsou dále rozděleny do trojmístných OKEČ. Upozorňujeme, že do metodických úprav při tvorbě satelitního účtu nebyly zahrnuty všechny úpravy prováděné odborem ročních národních účtů (zejména alokace FISIM). Hodnoty se sledují za jednotlivé institucionální sektory, uvádí se jak údaj za celý sektor tak za neziskové instituce spadající do daného sektoru, a taktéž je připojen sloupec, který sčítá všechny neziskové instituce.

Upozorňujeme, že předkládáme jedny z prvních zkrácených verzí satelitního účtu neziskových institucí, proto některé postupy a úpravy mohou být na základě nových poznatků pozměněny. Přivítáme všechny  podnětné dotazy, připomínky či náměty, které by nám pomohly při zdokonalování popisu neziskového sektoru pomocí satelitního účtu. V případě zájmu se, prosím, obracejte na adresu vladimir.kermiet@czso.cz nebo irena.tannenbergerova@czso.cz.